Historická budova

Nominované stavby:

Rekonstrukce Rohlovského mlýna na rodinné bydlení, Praha Realizátor: Rohlovský mlýn s.r.o., Praha Architekt/projektant: Ing. arch. Michal Ibl, Ing. Petr Sukdolák Investor: Rohlovský mlýn s.r.o., Praha

 

Měšťanský dům u Mouřenína, Opava Realizátor: WINRO, s.r.o., Velké Hoštice Architekt/projektant: Ing. Zdeněk Miketa Investor: Zdeněk Palička

 

Kongresové centrum, Staré Město Realizátor: Navláčil stavební fi rma, s.r.o., Zlín Architekt/projektant: HUTNÍ PROJEKT Frýdek-Místek a.s., Ing. arch. Jan Konečný Investor: Kovosteel, s.r.o.

 

---

Vítězná stavba:

Rekonstrukce Rohlovského mlýna na rodinné bydlení, Praha

Realizátor: Rohlovský mlýn s.r.o., Praha
Architekt/projektant: Ing. arch. Michal Ibl, Ing. Petr Sukdolák
Investor: Rohlovský mlýn s.r.o., Praha

Rekonstrukce ponechala mlýnu jeho historický ráz a jeho majitelům dopřála komfort moderní doby

V Prokopském údolí žili lidé již od nepaměti. Už v době kamenné zde našli útočiště pravěcí lidé a osídlování zdejšího kraje pokračovalo dál v klidném tempu až do 19 století. Tehdy zde začala ve velkém probíhat těžba vápence, což vtisklo této krajině její dnešní tvář. Součástí Prokopského údolí jsou kromě přírodních památek i budovy, které mají svou pestrou historii. Jedním z takovýchto objektů je Rohlovský (Nový) mlýn, který zde stával od počátku 17. století.Za třicetileté války úplně zpustl a roku 1787 byl na jeho místě postaven nový (odtud pramení i jeho současný název), který v roce 2006 koupil ve zbídačeném stavu jeho nynější majitel. Zchátralou stavbu spolu s dalšími vedlejšími hospodářskými budovami se mu podařilo zrekonstruovat na osobitý domov pro svou rodinu a ve zbývajících částech pro podnájemníky. Tato zdařilá přestavba respektuje původní klasicistní architekturu, pokorně využívá tradiční přírodní materiály, ale přitom svým obyvatelům nabízí veškeré pohodlí současného životního stylu. Stavba jedinečným způsobem kombinuje to nejlepší z historie domu a možnosti soudobého stavebnictví. V několika případech se autoři pustili do originálních technických řešení, která mohou být inspirací i pro další rekonstrukce historických staveb. I z toho důvodu získala proměna Rohlovského mlýna nejvyšší ocenění v kategorii Historický objekt soutěže Fasáda roku, pořádané společností Baumit.

Příroda na dotek

Objekt Rohlovského mlýna se nachází v národní přírodní památce na pravém břehu Dalejského potoka nad železniční tratí poblíž zastávky vlaku. Investor koupil tento objekt i s rozsáhlými okolními pozemky včetně bývalé zahrádkářské kolonie a postupně začal s renovací celého komplexu. Vzhledem k atmosféře místa, které se nachází v chráněném krajinném území, nechtěl investor nic uspěchat a ke každému kroku přistupoval s uvážlivostí. Majitel, který podniká ve stavebnictví, se rozhodl, že nezadá přestavbu generálnímu dodavateli, ale sestaví si svůj vlastní realizační tým z lidí, jejichž kvality dobře zná ze své praxe. Již dopředu věděl, že chce z historického objektu vybudovat komfortní bydlení pro svou rodinu a zbylo i dost prostoru pro dva nájemní byty.

 

 

 

Myšlence souladu bydlení s přírodou zůstal majitel věrný při obnově zahrad, exteriérů i interiérů stavení. Investor nechal zbourat propadlé chlévy, stodolu a začal přestavovat původní objekt mlýna s přístavky a hospodářskými budovami. "Chtěli jsme, aby celý komplex působil jako příjemné, ničím nerušené místo, kde se zastavil čas. Snažili jsme se navrátit mlýnu jeho původní charakter i tím, že jsme citlivě doplňovali zde chybějící prvky. To se nám podařilo u hlavního venkovního schodiště, které zde sice nikdy nebylo, ale díky svému klenebnému tvaru působí zcela přirozeně a umocňuje dojem venkovské stavby. Ovšem i když jsme chtěli docílit dobového výrazu domu, nechtěli jsme použít původních stavebních postupů. Bylo pro nás důležité, aby dům byl energeticky nenáročný, čehož bychom bez použití moderních sofistikovaných materiálů nikdy nedosáhli. Záměr byl budovu dostatečně zateplit takovým způsobem, aby to na výsledné klasicistní fasádě nebylo poznat," upřesňuje představy rekonstrukce ing. Šimůnek, který byl manažerem celého projektu. Fasáda objektu byla zateplena systémem ETICS s užitím zcela unikátního postupu aplikace finální tenkovrstvé stěrky. Budova si tak zachovala svůj historický ráz i přes aplikaci vnějšího zateplení. Zateplovací systém je převážně tvořen polystyrenem a u části původního kamenného zdiva byla použita minerální vata. Díky 12-ti centimetrovému zateplení se podařilo dosáhnout v budově opravdového tepelného komfortu, který je v obdobných stavbách spíše výjimkou. Vnější tepelná izolace v kombinaci s akumulací masivního smíšeného zdiva umožnila dosáhnout optimální teploty vnitřního povrchu stěn a udržet příjemnou tepelnou pohodu v domě po celý rok. Dům je vytápěn spalováním obilného odpadu, a harmonicky tak propojuje tradice s moderními, ekologicky šetrnými metodami vytápění. Tento objekt je velmi zdařilou ukázkou toho, že i v budovách postavených v minulých stoletích je možné bydlet s nízkými náklady na vytápění.

S úctou k tradicím

Výraz a struktura komplexu si zachovává svůj historický ráz převážně díky zvoleným materiálům a barevnosti fasády, která respektuje původní podobu stavení. Při komplexním řešení celého areálu dbal pan Šimůnek i na detaily, jakými jsou historické tradiční vikýře, okenice, šambrány a členěná okna. "Původní klasicistní fasáda byla tvořena podokapními a plošnými římsami. Výrazné nerovnosti vnějšího pláště domu a nepravidelnost profilu říms představovaly velmi náročný proces vyrovnávání. Záměrem celého revitalizačního procesu bylo vytvoření co nejvěrnější iluze původní dobové fasády. Zmíněné nerovnosti povrchu jsme dorovnávaly za pomocí zateplovacího fasádního systému Baumit Etics, který byl aplikován přímo na obvodový plášť domu. Nepravidelnosti profilu říms jsme v některých případech respektovali a zaměřili jsme pro každý metr délky římsy šablonu. Dle každé šablony poté společnost Novopol vyřezala římsy z EPS na míru. Zkušení řemeslníci pak sestavovali římsy do věrné podoby původního vzhledu," popisuje extrémně pracné provedení říms pan Šimůnek. Velmi zajímavé je i originální provedení soklů domu, které připomíná masivní obklad z kamene. Ve skutečnosti se jedná o provětrávaný obklad z prefabrikovaných panelů vyrobených na míru z pohledového betonu. Tento příklad elegantního a funkčního postupu by mohl posloužit všem stavebníkům, kteří hledají finančně výhodnou alternativu k tradičnímu, velmi nákladnému kamennému obkladu.

Odvaha použít nestandardní řešení se vyplatila

Majitel si přál, aby i povrchová úprava domu byla stylově co nejvěrohodnější, a východisko viděl v napodobenině štukové omítky. Ovšem aby imitace štuku byla věrohodná, musela být omítka mnohem jemnější než nabízené zateplovací omítky. Ty mají nejmenší zrnitost omítky 1mm, což je pro historické stavby na pohled stále příliš hrubé. Při hledání vhodného řešení fasády s jemnou zrnitostí byli poptáni všichni domácí výrobci fasádních stěrek, ale jen společnost Baumit byla schopna nabídnout řešení přímo na míru tohoto projektu. To spočívalo ve zkombinování dvou systémů fasádní stěrky do jednoho systému, který ačkoliv není certifikovaný, opticky velice přesně odpovídá struktuře historické štukové omítky. "Jsem rád, že jsme se odhodlali vyzkoušet necertifikované řešení, které pro nás technici speciálně vytvořili, abychom mohli zachovat historický vzhled stavení. Jelikož jsme se naší představy o původní podobě domu nechtěli vzdát, vyžádala si její realizace i extrémně pracný přístup, jak po technologické stránce, tak i po stránce vysokých nároků na počet a zručnost řemeslníků, kteří omítku zpracovávali. Kombinace několika hrubostí omítek znamenala, že jsme museli v jednom kroku natáhnout silikonovou omítku zrnitosti 1 mm Baumit Fine Top a poté do ní před jejím ztuhnutím zatřít silikonovou vyhlazovací omítku s hrubostí pouhých 0,5 mm Baumit Fill Top. Výsledný efekt přesně splňuje naše velká očekávání, která jsme do projektu vložili," popisuje novátorské řešení fasády pan Šimůnek.

Za technické pomoci společnosti Baumit, díky inovativnímu technologickému postupu s kombinací několika hrubostí omítek, se podařilo dosáhnout vyvážené rovnováhy mezi požadavky na současné bydlení a estetickou stránkou tradiční architektury. "Jsem rád, že jsme měli odvahu jít i do neprověřeného řešení, které nám v Baumitu poskytli, a dnes se díváme na fasádu, která nejen že si zachovala svou původní podobu, ale denně dokazuje, že funguje i jako dokonalý fasádní izolant," uzavírá své povídání pan Šimůnek.

Příběh Rohlovského mlýnu by mohl sloužit jako inspirace pro řadu obdobných rekonstrukcí. Přestože objekt není památkově chráněn, je výsledná podoba rekonstrukce maximálně citlivá, paradoxem je ale fakt, že některé použité postupy by řada památkářů předem rezolutně zavrhla. Jsou to ale právě ty postupy, které umožnily z Rohlovského mlýna vytvořit přívětivé nadstandardní bydlení, jehož historie bude žít i v následujících stoletích.