Bytový dům v areálu kasáren Uherské Hradiště
Areál někdejších kasáren v Uherském Hradišti získala radnice od armády v roce 2002. Rozlehlý areál o rozloze 17 hektarů představoval pro město obrovskou výzvu a možnost využít území pro další rozvoj města a ke zlepšení kvality života místních obyvatel. Součástí rozsáhlé koncepce na revitalizaci kasáren se stala výstavba obytných zón, které by opuštěný areál proměnily v plnohodnotnou městskou čtvrť. V letošním ročníku Fasáda roku nezůstal bez povšimnutí nový bytový dům na Zeleném náměstí, v němž bychom jen stěží hledali původní štábní budovu. Stavba si od poroty vysloužila 2. ocenění v kategorii Rekonstrukce.
Areál kasáren v Uherském Hradišti se rozkládá v těsné blízkosti centra čtyřicetitisícové slovácké metropole. Po převzetí areálu, v němž se nacházelo přibližně 60 objektů, zastupitelé rozhodli o jeho rozdělení na obytnou, komerční a vzdělávací zónu. Atraktivní lokalita se stala lákadlem pro řadu soukromých investorů, kteří měli nést náklady za část plánované výstavby.
Se svým investičním záměrem se na město obrátila i hradišťská firma DAJAK, s.r.o., která se zabývá developerskou, projekční a širší poradenskou činností v oblasti stavebnictví. Tato menší rodinná firma projevila zájem proměnit bývalou štábní budovu v nový obytný komplex. Za souhlasu městského architekta dala vzniknout modernímu projektu bytového domu s 25 bytovými jednotkami a s komerčními prostory situovanými do přízemí objektu. Pod projektem je podepsán Ing. Jaroslav Křivánek, majitel společnosti DAJAK,s.r.o.
V případě bytového domu na Zeleném náměstí se nedá hovořit o rekonstrukci jako spíše o konverzi. Objekt prošel radikální proměnou, na jejímž konci přišel o původní sedlovou střechu, některé části byly nově přistaveny a celkově nabyla stavba díky lodžiím a ustupujícímu patru v nejvyšším podlaží členitější architektonický výraz. „Objekt sice získal zcela novou tvář, na druhou stranu je třeba poznamenat, že řadu původních prvků jsme zachovali, například včetně stropů. Vzhledem k tomu, že šlo o štábní budovu, byly původní konstrukce velmi kvalitní a zachovalé,“ upřesňuje David Křivánek, který na celý projekt a jeho hladkou realizaci dohlížel.
Součástí projektu byla energetická sanace, na kterou DAJAK čerpal dotace z programu Zelená úsporám. Jako fasádní izolant byl aplikován kontaktní zateplovací systém z polystyrenu o tloušťce 10 cm s finální probarvenou silikonovou omítkou od předního českého dodavatele fasádních systémů, společnosti Baumit. „Na lodžie jsme použily syté oranžové odstíny, pro zbývající části jsme volili tlumenější, šedobílou barevnost. Podařilo se nám tak ještě více podtrhnout nové členění fasády,“ vysvětluje vedoucí projektu. Podle slov Davida Křivánka vsadila firma na osvědčeného partnera, u kterého měla jistotu, že neriskuje reklamace, respektive vlastní reputaci: „Jako malá, navíc místní firma si musíme dvakrát tolik hlídat výběr spolehlivých dodavatelů a partnerů. Uherské Hradiště není velké město, kde se každé pochybení po čase ztratí nebo, jak se říká, vyšumí, spíše naopak. U Baumitu si ceníme technické podpory, kterou každému zákazníkovi věnují. Kdykoliv jsme potřebovali něco konzultovat nebo vyvzorkovat, přijeli techničtí poradci a ochotně nám pomohli,“ tvrdí David Křivánek.
Dům na Zeleném náměstí oživil jednotvárnou kasárenskou architekturu výraznou barevností a členitostí a stal se především pro rodiny s dětmi zajímavou alternativou bydlení v této nové městské lokalitě. Je třeba ocenit nejen společnost DAJAK,s.r.o., která se svého úkolu zhostila s úctyhodnou odvahou i pečlivostí. Pochvalu si zaslouží také město Uherské Hradiště, které je otevřené moderním architektonickým návrhům a svébytným projektům. V uplynulých letech zde například vyrostl neobyčejný polyfunkční dům, přezdívaný místními obyvateli pro svou zvlněnou fasádu „Květák“. K revitalizaci svého bývalého kasárenského areálu přistoupilo Uherské Hradiště velmi koncepčně a cílevědomě. Bude-li proměna kasáren pokračovat v podobném duchu, může se město chlubit architektonicky zajímavou a urbanisticky propracovanou městskou čtvrtí, což je v kontextu porevoluční divoké a nesystémové výstavby spíše výjimkou.